Mercedes-Benz postupně zavede u svého portfolia osobních vozů do podzimu 2018 metodiku měření WLTP. WLTP poskytuje na základě výsledků nově definovaných testů hodnoty, které odpovídají reálnému provozu lépe než dosavadní jízdní cyklus EU, platný od roku 1992. Jako první model značky Mercedes-Benz byl podle WLTP a v souladu s emisní normou Euro 6d-TEMP homologován nový CLS. Navíc musí být prokázáno také dodržování emisních limitů v tzv. silničním testu RDE (Real Driving Emissions).

Zavedení metodiky WLTP je revoluční reformou, která přináší zákaznicky relevantní hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva. Vozidla se po technické stránce nezmění, pouze jsou podrobena měřením podle nových požadavků.

Jako první Mercedes-Benz je podle WLTP a emisní normy Euro 6d-TEMP homologováno nové CLS. Navíc musí být prokázáno dodržování limitů v tzv. silničním testu RDE. Náročnost homologace podle WLTP je přibližně dvojnásobná v porovnání s dosavadní metodikou EU. Velmi nařízení zahrnuje přesné definice a nové postupy u jednotlivých testů.

Srovnání nové WLTP metodiky se stávající EU

V porovnání s dosavadní metodikou EU trvá jízdní cyklus WLTP o 10 min déle a vozidlo v něm stojí pouhých 13 % celkové doby (metodika EU: 23,7 %). Délka celého cyklu činí cca 23 km, což je více než dvojnásobek v porovnání s jízdním cyklem EU o délce 11 km. WLTP zahrnuje vyšší rychlost jízdy až 131 km/h (metodika EU: 120 km/h), průměrná rychlost jízdy vzrostla na 46 km/h (metodika EU: 34 km/h) a vozidla jsou v průběhu testu vystavována výraznějším změnám v rychlosti jízdy.

Zadání pro testy jsou také výrazně přísnější. Kromě toho není již jako dosud testována pouze základní varianta modelu, ale jsou zohledňovány také prvky výbavy na přání. Navíc je v rámci silničního testu RDE kontrolováno, zda nejsou překračovány limity normy Euro 6 pro oxidy dusíku a množství pevných částic s přihlédnutím k faktorům konformity.

Komplexní ekologická bilance

Automobilka při svém snižování ekologické zátěže sestavuje rozsáhlé ekologické bilance, kde zohledňuje všechny aspekty, relevantní pro ochranu životního prostředí, po celou dobu životnosti automobilu, od získávání surovin přes výrobu a provoz až po recyklaci na konci životnosti. Výsledná kontrola bude prováděna nejen interními odděleními, ale také nezávislými znalci a organizacemi za účelem vydání ekologického certifikátu.

Podpora pro řidiče v podobě asistentů a kurzů

Mercedes-Benz podporuje zákazníky hned několika způsoby v jejich snaze o předvídavou a hospodárnou jízdu. Na jedné straně nabídkou inteligentních síťově propojených systémů, jako je ECO Assistent. Řidič dostává pokyny, kdy má uvolnit pedál plynu, protože brzy bude následovat například omezení rychlosti jízdy. Dalšími opatřeními jsou inovativní funkce setrvačné jízdy a rekuperace kinetické energie. Za tím účelem jsou síťově využívána data navigačního systému, rozpoznávání dopravních značek a informace inteligentních bezpečnostních asistentů (radarové senzory a stereokamera).

Mercedes-Benz navíc nabízí již mnoho let v rámci řidičských akcí kurzy ekologické jízdy. Na těchto akcích se účastníci během jednoduchých praktických a teoretických cvičení učí, jak mohou snížit spotřebu paliva efektivnějším ovládáním automobilu. Absolventi kurzů ekologické jízdy spotřebují v průměru o 15 % méně paliva, aniž by se museli zříkat potěšení z jízdy.

Nejdůležitější otázky a odpovědi

- Změní se v důsledku nového testovacího cyklu hospodárnost vozidel?

Ne. Hospodárnost vozidel se přechodem na novou metodiku měření WLTP nezmění. Hodnoty, zjištěné dle WLTP, zmenšují však rozdíl mezi dosavadními hodnotami spotřeby paliva podle EU a hodnotami ze silničních testů. Díky WLTP lze tak před zakoupením vozidla na základě individuálních hodnot vozidel lépe odhadnout, jak vysoká bude průměrná spotřeba paliva vozidla, resp. jeho emise CO2 – i s přihlédnutím k výbavě na přání. Díky tomu lze vozidla také lépe porovnávat.

- Povede WLTP k vyšším hodnotám spotřeby paliva a emisí CO2?

Ano, u vozidel se spalovacím motorem lze počítat s vyššími papírovými hodnotami spotřeby paliva a emisí CO2. U elektromobilů se zkrátí dojezd. Na skutečné spotřebě paliva v reálném provozu se však nic nezmění, protože se vozidla přechodem na novou metodiku měření konstrukčně nezmění.

V jaké míře vzrostou udávané hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2? Německý svaz automobilového průmyslu VDA vychází z toho, že přechodem z metodiky EU na WLTP se zvýší udávané hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 v průměru o 20 procent v porovnání s dosavadními hodnotami EU.

- Odpovídají nynější hodnoty WLTP konečně skutečné spotřebě paliva?

WLTP výrazně zmenšuje rozdíl mezi údaji v prospektech a průměrnými hodnotami spotřeby paliva u zákazníků. Ale i hodnoty WLTP jsou zjišťovány v laboratoři za pevně stanovených podmínek tak, aby byly reprodukovatelné a porovnatelné mezi jednotlivými vozidly a výrobci. Skutečné hodnoty spotřeby paliva nebo hodnoty spotřeby paliva zjištěné v rámci silničního testu jsou naproti tomu ovlivňovány individuálními faktory: jízdním stylem, projížděnou trasou, povětrnostními podmínkami, skutečným zatížením vozidla, stavem vozidla a samozřejmě hustotou dopravy. Proto nejsou tyto hodnoty ani reprodukovatelné, ani porovnatelné. Silniční testy odrážejí okamžitou situaci a v žádném případě nejsou reprezentativní – ani neodpovídají požadavkům všech zákazníků.

- Neplatí tedy výhrada chybějící reprodukovatelnosti také pro emisní testy RDE?

Silničními testy RDE se zkoumá, zda nejsou předepsané limity pro oxidy dusíku (NOx) a pevné částice (PM), při zohlednění zákonných faktorů konformity, překračovány ani při jízdě na silnici. Jízda RDE pokrývá široké spektrum legislativně definovaných přípustných provozních podmínek. V praxi to znamená, že hodnoty emisí budou ve velmi mnoha jízdních situacích pod homologačními hodnotami. Jízdní testy RDE však neumožňují z výsledků odvodit reprodukovatelnou hodnotu spotřeby paliva, která by byla zároveň reprezentativní pro všechny zákazníky.

- Jsou metodiky měření WLTP a RDE reakcí na emisní skandál VW?

Jsou přísnější měření až výsledkem tlaku veřejnosti? Ne! Vývoj metodiky WLTP byl zahájen již v roce 2007 na úrovni OSN a výzkumný institut Joint Research Centre (JRC) Evropské komise začal pracovat na vývoji testu RDE v roce 2011. Vývoj těchto metodik měření, blízkých praktickému provozu, vyžadoval dlouhé přípravy, protože nejprve musely být realizovány rozsáhlé programy měření. Zároveň bylo nutné vyvinout postup pro korelaci metodik WLTP a EU1, což bylo rovněž velmi náročné. Korelační metodika je nezbytná, protože do roku 2020 budou kromě hodnot WLTP odvozovány pro všechna vozidla také hodnoty podle dosavadní metodiky EU. Tyto hodnoty jsou zapotřebí z toho důvodu, že flotilové emisní cíle v Evropě přejdou na WLTP až od kalendářního roku 2021.

- Kdo uskutečňuje testy WLTP a RDE?

Nezávislé instituty, nebo samotní výrobci, resp. jimi pověřené firmy? Testy WLTP jsou v souladu s legislativními požadavky realizovány nezávislými poskytovateli technických služeb, jako jsou například instituce TÜV nebo Dekra. Poskytovatelé technických služeb nesou odpovědnost vůči úřadům za dodržování legislativních požadavků v každém okamžiku.

- Zdraží se v Německu na základě WLTP od 1.9.2018 daň z motorových vozidel?

Ano, protože v Německu zákonodárci nezměnili daňové zákony navzdory nové metodice měření. Vozidla sice v reálném provozu nespotřebují více paliva, ale vzhledem k odlišným podmínkám měření mají papírově vyšší spotřebu paliva. To znamená, že zvýšení hodnot emisí CO2 bez přepočtu se při stanovení daňové povinnosti promítne do její výše. Zejména u malých vozů, uváděných nově do provozu, avšak bez technických změn, lze proto očekávat citelnější zvýšení daňové povinnosti. Dopady přechodu na WLTP mají být však po září 2018 podrobeny kontrole.

- A jak to vypadá v ostatních zemích s daní z motorového vozidla?

Dojde i v nich ke zvýšení? Ve většině ostatních evropských zemí se zdaněním, závislým na emisích CO2, nejsou požadavky na zdanění podle WLTP dosud schváleny. Členské státy EU musí změnit své daňové zákony až k 1. lednu 2021, protože až od tohoto data nebude nutné udávat hodnoty podle dosavadní metodiky EU. Ostatní země, např. Nizozemí nebo Rakousko, oznámily, že přechod má být realizován s neutrálním vlivem na rozpočet domácností. To znamená, že vliv přechodu na WLTP na hodnoty jednotlivých vozidel má být nejprve vyhodnocen a teprve poté se přizpůsobí legislativní požadavky.

- Od kdy bude Mercedes-Benz udávat hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva na základě WLTP v konfigurátorech a tiskových zprávách?

Pravděpodobně od 1.9.2018. Vzhledem k tomu, že v Německu přejde k tomuto datu daň z motorového vozidla pro nově registrovaná vozidla na WLTP, bude pak pravděpodobně nutné udávat hodnoty WLTP v dokumentech a systémech pro informování zákazníků. Příslušná opatření pro přizpůsobení v Německu relevantního nařízení (nařízení o označování spotřeby energie u osobních vozů) však nebyla dosud přijata. V každém případě je minimálně do konce srpna 2018 povinné udávat i nadále hodnoty podle metodiky EU, a to i u vozidel, která jsou již homologována podle WLTP.

- Jak se budou v budoucnosti vypočítávat flotilové emisní limity?

Zavedením cyklu WLTP se zvýší nominální hodnoty emisí CO2. Do konce roku 2020 však budou souběžně zjišťovány také hodnoty podle metodiky EU, protože na jejich základě jsou již v EU definovány flotilové emisní cíle až do roku 2020. Hodnoty EU jsou zjišťovány buď pomocí softwaru EU (CO2MPAS), nebo na základě dodatečných testů EU. Nástroj CO2MPAS byl vyvinut výzkumným střediskem EU „Joint Research Centre“ (JRC). Vzhledem k tomu, že tyto zpětně vypočtené hodnoty EU vycházejí mimo jiné z přísnějších rámcových podmínek zkušební metodiky WLTP, budou vyšší než hodnoty získané podle původní metodiky EU.