Ačkoliv by si zákazníci jistě přáli něco jiného, tempo a směr vývoje automobilů v dnešní době diktují především zpřísňující se emisní předpisy. V časopise Business Car se touto problematikou zabýváme dlouhodobě a do hloubky – požadavky na čistotu výfukových plynů a snížení spotřeby paliva jsou totiž tak přísné a složité, že laik nemá šanci se v nich rychle zorientovat. Přitom právě tato pravidla mají rozhodující vliv na to, jaký druh pohonu, jaký výkon a který typ převodovky a v konečném důsledku i jaké provozní vlastnosti bude mít vaše příští auto.

Pokuty mohou být pro automobilky výhodnější!

Automobilky se dle svých možností usilovně snaží přísné požadavky splnit (a přitom pokud možno co nejméně naštvat své potenciální zákazníky). U předpisů týkajících se čistoty výfukových plynů jednoduše proto, že auto, které nesplní aktuální emisní normu se nesmí v EU prodávat. Nesplnění limitů spotřeby paliva, resp. oficiálně vypouštěného množství CO2 (obecně 95 g/km, přesněji jsme se tím zabývali v minulém vydání Business Car) pak hrozí extrémně vysokými pokutami do rozpočtu EU. Dnes je již zřejmé, že limit pro rok 2021 většina automobilek splnit nedokáže. Navíc mimo ekologické fanatiky dnes už nikdo nepochybuje o tom, že nároky jsou jednak nesmyslně přísné a jednak jejich přínos ke kvalitě ovzduší je nepřiměřeně nízký.

Do této smutné, ale předvídatelné reality přišla o prázdninách jako blesk z čistého nebe zpráva od u nás nepříliš známé americké agentury AlixPartner. Ta na základě údajů o emisích CO2 u nových aut prodaných v EU v roce 2017 spočítala teoretickou výši pokuty. Jde o extrémní částky, vždyť za každý gram nad limit se má za každé prodané auto platit pokuta 95 eur, tedy asi 2500 Kč!

Pokuty by zdražily fiaty o 746 eur

Například skupina FCA, pod kterou v EU především spadají značky Fiat, Jeep a Alfa Romeo, by podle budoucích pravidel za rok 2017 zaplatila pokutu za nadlimitní CO2 ve výši 746 milionů eur. V analyzovaném období přitom v EU prodala mírně přes milion nových osobních aut, na jeden prodaný kus tak připadá 746 eur. Vzhledem k tomu, že sama EU odhaduje zvýšení nákladů spojené se splněním cílů CO2 na 1100 eur, je zdrženlivost Italů na poli elektrifikace pochopitelná. Realita roku 2021 bude navíc beztak lepší – už jen proto, že Jeep začíná prodávat hybridy a Italové se dohodli s Tesla Motors, že její evropské registrace se budou započítávat pod FCA. A také se může snadno stát, že těch chybějících osm gramů na jedno auto FCA mezi lety 2017 a 2021 dokáže stáhnout a nebude platit pokutu žádnou.

VW by měl auta dražší o 511 eur

U koncernu Volkswagen je situace ještě zajímavější. Jeho představitelé přistoupili na pravidla hry diktovaná EU a prohlašují elektřinu za pohon budoucnosti. Volkswagen má samozřejmě své vlastní pohnutky, každopádně do elektrifikace masivně investuje a dokonce odmítá hybridy jako přechodné řešení. Při pohledu na pokutu vypočtenou AlixPartners se přístup Němců zdá logický – 1,83 miliardy eur je v přepočtu 47 miliard korun, to je i na největší evropskou automobilku pořádný balík peněz.

Tato suma se ale také dělí velkým počtem aut. V roce 2017 skupina VW zaznamenala v zemích EU 3,58 milionu registrovaných osobních aut, odhadovaná celková suma pokuty podělená tímto počtem dělá 511 eur na jedno auto. Volkswagen tedy nejspíš není v přímém ohrožení pokutami, dá se totiž předpokládat, že potřebného snížení flotilových emisí během čtyř let dosáhne.

Veletoč kolem emisí zaplatí zákazníci

Je to ale slabá útěcha. Pravidla EU totiž nevratně mění podobu automobilového trhu a vynucují si zdražování – jak ve formě popsaných pokut, které budou muset automobilky přenést na zákazníky, tak samozřejmě i ve vyšších výdajích na vývoj nových aut. Sdružení výrobců ACEA uvádí, že automobilky ročně vynaloží 53,8 miliardy eur ročně jen na technologie sloužící ke snižování spotřeby aut. A na tuto částku se v konečném důsledku také musí poskládat zákazníci.

Tlak na zvýšení prodejních čísel elektromobilů a hybridů může mít navíc ten neblahý důsledek, že automobilky budou své vícenáklady zvýšenou měrou přenášet na konvenční modely. Těch se prodá více a jejich cenové sblížení s protežovanými nízkoemisními vozy může k elektrifikovaným autům přitáhnout další zákazníky. Celé to šílenství navíc může mnoho automobilek destabilizovat, předpokládaná pokuta totiž často představuje desítky procent stávajícího zisku – ostatně Daimler již oznámil, že očekává těžké období a chystá škrty ve výrobním programu.

Zajímavé by bylo, kdyby automobilky výši pokuty za nadlimitní emise CO2 (případně hodnotu inovací použitých k jejich snížení) uváděly v ceníku podobně, jako se udávají jiné daně a poplatky. Na to ale v dnešní přehnaně korektní a zelené době nemá nikdo odvahu. Informace o potížích, se kterými se automobilky potýkají, se totiž na veřejnost dostávají jen v podobě neoficiálních výroků jednotlivých představitelů značek.

Na co se použijí peníze z pokut? Pro ekologii to zřejmě nebude!

Velkou otázkou také je, jak bude EU s vybranými penězi nakládat, to totiž součástí dosud přijatých pravidel není. Celkově půjde podle odhadu agentury JATO o desítky miliard, klimatický web CHN odhaduje optimističtějších 2,4 až 11,2 miliardy eur. To jsou sumy, které odpovídají příspěvku hned několika členských zemí do rozpočtu EU. Pokuty tedy nejenže promění jedno z nejdůležitějších odvětví průmyslu, ale dají Evropské unii prostředky na nejrůznější aktivity – a kompenzace automobilkám nebo podpora rozvoje konvenčních technologií jimi nejspíš nebudou.

Pro čtvrté vydání magazínu Business Car napsal Lukáš Vaverka