Nepřehlédněte, Bezpečnost

Srážky se zvěří jsou čím dál častější. Podívejte se na nejrizikovější úseky, i jaké pojištění zvolit

>admin admin
15 května, 2020

Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu (CDV) vydávají podruhé SRNA index, který vždy na jaře a na podzim přináší aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v Česku. Nejvíc nehod v absolutních číslech eviduje Středočeský kraj.

Srážka osobního automobilu s divokou zvěří nevyjde levně. Podle dat Generali České pojišťovny průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 40 000 korun.

„V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Za rok 2019 Generali Česká pojišťovna vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 % více. Počet pojistných událostí se rovněž oproti roku 2014 zvýšil o 170 %,“ uvádí Patrik Nauš, ředitel likvidace pojistných událostí motorových vozidel Generali České pojišťovny.

Rozptyl škod je přitom do značné míry závislý na tom, s jakým zvířetem se jaké auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s divočákem. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí majitelům vozidel z kategorie SUV.

SRNA index počítá škody na kilometr komunikací

Podstata SRNA indexu spočívá ve výpočtu výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. „Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku spočítané podle metodiky CDV,“ vysvětluje Michal Bíl, expert na problematiku střetů se zvěří Centra dopravního výzkumu. Index pracuje s daty Policie ČR a údajů CDV.

Prvenství si co do výše škody na kilometr komunikace drží stejně jako v minulém vydání indexu Praha. Z dat vyplývá, že se škoda ze střetu ze zvěří na pražských silnicích snížila z 31 202 Kč/km na současných 18 217 Kč/km. Následuje Středočeský kraj s 11 401 Kč/km a Zlínský kraj s 9 013 Kč/km. Pořadí krajů se tak proměnilo; zatímco za období duben–září 2019 byl na druhém místě Moravskoslezský a Ústecký kraj, nyní jsou tyto kraje co do výše škol na majetku a životech spíše průměrné.

Kompletní výsledky napříč kraji a jednotlivými okresy přinášíme v příloze této zprávy v podobě jak přehledné infografiky, tak také čistě zdrojových dat. S výsledky SRNA indexu se veřejnost může navíc seznámit také online na http://srazenazver.cz/cz/szindex/

Motoristé se nejčastěji srazí s prasaty

Podle SRNA indexu došlo k nejvíce srážkám vozidel se zvěří ve Středočeském kraji, konkrétně tam policie eviduje 1 430 nahlášených nehod. Na druhém místě se umístil Ústecký kraj s 825 nehodami a v závěsu za ním kraj Vysočina, kde je evidováno 786 střetů se zvěří.

V porovnání s minulým sledovaným obdobím (duben – září 2019) se v Česku v zimní sezoně událo zhruba o tisícovku méně srážek se zvěří (nehod v absolutních číslech přibylo pouze v Jihomoravském a Zlínském kraji). I to je jedním z důvodů, proč v rámci Česka plošně klesla výše škod na jeden kilometr silnic. Z dlouhodobých dat však vyplývá, že jde pouze o sezónní výkyv – v zimě totiž bývá pravidelně počet srážek se zvěří nižší než v letních měsících.

Jaká zvířata končí pod koly aut nejčastěji? „Za uplynulé zimní období ve statistikách evidujeme jako nejčastější oběti srážek divoká prasata. Na jaře a v létě to bývají zase srnci,“ uvádí Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

Důvodem proměny nejčastějších obětí srážek s vozidly je změna chování zvěře v průběhu roku. „Srážky se srnčí zvěří jsou skutečně četnější vždy v období od dubna do října. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky a nikam se z nich nevzdaluje. Snížení počtu srážek za poslední zimu je zároveň ovlivněno velmi teplým počasím a tím i větší potravní nabídkou na jejich standardních územích,“ vysvětluje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty. Pokud právě jejich územím vede nějaká silniční komunikace, srážka na sebe nenechá dlouho čekat. Naopak divoká prasata se v jarních a letních měsících pohybují v lánech řepky, obilovin a kukuřice, které jsou pro ně ideálním prostředím. Tam je auta vyruší jen výjimečně.

A jak se bude podle myslivce množství srážek se zvěří vyvíjet v následujícím období? „Nyní v době koronaviru se dá předpokládat pokles srážek se zvěří díky menší hustotě dopravy. Faktorem, který může počet srážek naopak zvyšovat, je zase historicky nejvyšší počet lidských návštěvníků přírody – a to včetně jejich psů. Dochází k neúměrnému plašení zvěře, která při útěku vbíhá pod kola automobilů,“ dodává Miloš Fischer.

Problémy s hlášením sražených zvířat stále panují v Jihočeském (17 případů) a Plzeňském kraji (94 nehod). Tato krajská oddělení policie statistiky v režimu, který dlouhodobě vykazují jejich kolegové z ostatních krajů, nevedou. S neúplnými daty z těchto krajů v našich statistikách nepočítáme. Tamější motoristé se tak na výsledky SRNA indexu bohužel zatím spolehnout příliš nemohou.

Nejrizikovější úsek v ČR

Nedílnou součástí SRNA indexu jsou mapy ze všech krajů Česka, na kterých je zvýrazněný konkrétní úsek, kde se střety se zvěří v uplynulém období koncentrovaly. V rámci České republiky byl suverénně nejrizikovějším úsekem ten v Libereckém kraji – konkrétně se nachází v katastrálním území obce Bílý Kostel nad Nisou. Od října 2019 do března 2020 tam na 750 metrů dlouhém úseku silnice I/13 mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Rynolticemi došlo k 42 nehodám a celková výše škod se vyšplhala ke 2 937 000 Kč.

Některé rizikové úseky se oproti datům za březen–září 2019 proměnily. „To však neznamená, že už nejsou nebezpečné. Stále na nich dochází k významnému počtu srážek se zvěří,“ doplňuje Michal Bíl.

Jak nehodu řešit?

Podle zkušeností Generali České pojišťovny bývají nejnákladnější nehody způsobené srážkou s divokým prasetem. Z pohledu času jsou pak nejproblematičtější dvě hodiny před půlnocí a dvě hodiny po ní. Rizikové jsou také brzké ranní hodiny. „Oproti zimním obdobím jezdí řidiči po zbytek roku obecně rychleji, s nižším stupněm předvídavosti (na silnici není sníh a je minimální riziko námrazy) a i to je důvodem narůstajících střetů se zvěří i navyšování rozsahu jejich následků,“ připomíná Patrik Nauš.

Následky střetu se zvěří řeší dva typy pojištění:

  • ve formě připojištění střetu se zvěří k povinnému ručení – hradí škody do 100 tisíc, a to se spoluúčastí 1000 Kč.
  • v rámci havarijního pojištění – záleží, jakou pojistnou ochranu si klient navolí (typicky allrisk). Riziko střetu se zvěří je k dispozici i ve variantě havarijního pojištění pro starší vozy.

V obou případech platí, že pojištění kryje střety se zvířetem – jakýmkoliv. Tedy nejen divoce žijícím, ale také těmi domácími.

Rizikové oblasti a statistiky podle krajů

Středočeský kraj eviduje nejvíce srážek se zvěří v celé republice. Škoda na kilometr silnice přesahuje 11 tisíc korun

Ve Středočeském kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 1 430 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj už podruhé v pořadí na první místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky ve Středočeském kraji evidují za sledované období 1 430 srážek se zvěří, což je nejvyšší počet střetů se zvěří v rámci všech krajů. Jde téměř o dvojnásobný počet nehod v porovnání s krajem Vysočina (786) nebo s Ústeckým krajem (825). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v kraji podle SRNA indexu 11 401 korun na kilometr, což je druhá nejvyšší hodnota v Česku – pro srovnání v minulém období (duben–září 2019) byl Středočeský kraj až čtvrtý.

V porovnání s ostatními kraji Česka je ve Středočeském kraji četnost srážek se zvěří mírně podprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k menšímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. Ve Středočeském kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 6,73 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Nejrizikovějším úsekem v kraji je silnice I/27 mezi obcemi Bukov a Kolešov v katastru obce Kolešov. Na jednom úseku dlouhém 603 metrů tam ve sledovaném období došlo podle dat CDV k šesti srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 140 000 korun.

Za půl roku došlo v Královehradeckém kraji ke 455 srážkám se zvěří. Nejrizikovější úsek je stále u Chlumce

V Královehradeckém kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 ke 455 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na osmé místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky v Královehradeckém kraji evidují za sledované období 455 srážek se zvěří, což je o poznání méně než v sousedním Středočeském kraji (1 430) a téměř stejně jako v sousedním Libereckém kraji (453). Naopak Pardubický kraj na tom byl s „pouhými“ 252 srážkami výrazně lépe. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu v Královehradeckém kraji desátá nejvyšší v Česku – 4 840 korun na kilometr.

V porovnání s ostatními kraji Česka je v Královehradeckém kraji četnost srážek se zvěří podprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k menšímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Královehradeckém kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 8,26 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává stejně jako v minulém období silnice I/11 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Lovčicemi. Nebezpečný úsek začíná za mostem nad železniční tratí a vede lesem. Na úseku dlouhém 197 metrů tam ve sledovaném období došlo podle dat CDV k 8 srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 284 000 korun.

V Jihomoravském kraji eviduje policie srážku se zvěří v průměru každých 6 kilometrů. Nejrizikovější zůstává silnice mezi Poštornou a rakouským Reintalem

V Jihomoravském kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 744 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na čtvrté místo co do počtu srážek v rámci Česka. V SRNA indexu se tak posunul o jedno místo výše.

Policejní statistiky na jižní Moravě evidují za sledované období 744 srážek se zvěří, což je o něco méně než na sousední Vysočině (786), ale výrazně více než v sousedním Olomouckém kraji (499). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu v Jihomoravském kraji ve srovnání se zbytkem republiky průměrná – činí 6 595 korun na kilometr.

V porovnání s ostatními kraji Česka je na jižní Moravě četnost srážek se zvěří nadprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Jihomoravském kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,98 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává silnice I/55 mezi Poštornou a rakouským Reintalem poblíž tamější čerpací stanice. Na jednom úseku dlouhém 167 metrů ve sledovaném období došlo k 6 srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 150 000 korun.

Šance na srážku se zvěří je v Karlovarském kraji jedna z nejnižších. Policejní statistiky evidují za půl roku jen 46 nehod

V Karlovarském kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 46 srážkám vozidel se zvěří, což z Karlovarského kraje činí asi nejbezpečnější místo, co se hrozby sražení zvěře na silnici týče.

Policejní statistiky v Karlovarském kraji evidují za sledované období pouhých 46 srážek se zvěří, což je o poznání méně než v sousedním Ústeckém kraji (825). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je i přesto podle SRNA indexu v Karlovarském kraji 1 287 korun na kilometr.

V porovnání s ostatními kraji Česka je v Karlovarském kraji četnost srážek se zvěří výrazně podprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k menšímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Karlovarském kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 44,56 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává silnice E48 za Bochovem u odbočky na Údrč. Na úseku dlouhém 119 metrů ve sledovaném období došlo podle dat CDV k osmi srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 94 000 korun.

V Libereckém kraji je nejrizikovější úsek v Česku. Na třičtvrtě kilometru silnice u Bílého Kostela nad Nisou došlo ke 42 srážkám se zvěří

V Libereckém kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 453 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na deváté místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky v Libereckém kraji evidují za sledované období 453 srážek se zvěří, což je o poznání méně než v sousedním Ústeckém kraji (825) nebo Středočeském kraji (1 430). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je i přesto podle SRNA indexu v Libereckém kraji 6 010 korun na kilometr.

V porovnání s ostatními kraji Česka je v Libereckém kraji četnost srážek se zvěří nadprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Libereckém kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,34 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Nejrizikovější úsek v kraji a vůbec v celém Česku se nachází v katastrálním území obce Bílý Kostel nad Nisou. Na úseku dlouhém 759 metrů na silnici I/13 mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Rynolticemi došlo k 42 nehodám a celková výše škod se vyšplhala ke 2 937 000 korunám. Při projíždění touto oblastí by řidiči měli rozhodně zpozornět!

Moravskoslezský kraj je pátý co do počtu srážek se zvěří. Škoda na kilometr je podle SRNA indexu pátá nejvyšší v Česku

V Moravskoslezském kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 717 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na páté místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky v Moravskoslezském kraji evidují za sledované období 717 srážek se zvěří, což je o poznání více než v sousedním Olomouckém kraji (499) nebo Zlínském kraji (535). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí podle SRNA indexu v Moravskoslezském kraji 7 067 korun na kilometr, což je celkově pátá nejvyšší zjištěná hodnota. V tomto období si tak kraj polepšil – v „letní“ sezoně mezi dubnem a zářím 2019 se kraj umístil na druhé příčce co do výše škod a skončil hned za Prahou jako druhý nejhorší.

V porovnání s ostatními kraji Česka je v Moravskoslezském kraji četnost srážek se zvěří nadprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Moravskoslezském kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 4,82 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Nejrizikovější úsek v kraji se nachází v katastrálním území Frýdku-Místku. Jde o silnici II/477 mezi částí Frýdku-Místku Lískovec a obcí Řepiště. Na úseku dlouhém 222 metrů došlo v období mezi říjnem 2019 a letošním březnem k 8 nehodám se škodami v celkové výši 174 000 korun.

V Olomouckém kraji došlo za půl roku k téměř 500 srážkám se zvěří. Největší riziko hrozí na silnici u Želatovic

V Olomouckém kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 499 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na šesté místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky v Olomouckém kraji evidují za sledované období 499 srážek se zvěří, což je o poznání více než v sousedním Pardubickém kraji (292), ale méně než v Moravskoslezském kraji (717). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v kraji podle SRNA indexu 6 458 korun na kilometr, což je osmá nejvyšší hodnota v Česku.

V porovnání s ostatními kraji Česka je v Olomouckém kraji četnost srážek se zvěří podprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k menšímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Olomouckém kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 7,15 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Nejrizikovějším úsekem v kraji je na silnici II/150 mezi Prusy a Želatovicemi pár kilometrů od Přerova. Na jediném úseku dlouhém 205 metrů ve sledovaném období podle dat CDV došlo k osmi srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 290 000 korun.

V Pardubickém kraji eviduje policie průměrně jednu srážku se zvěří na 12 kilometrů. Nejrizikovější úsek v kraji je u Ústí nad Orlicí

V Pardubickém kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 292 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na osmé místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky v Pardubickém kraji evidují za sledované období 292 srážek se zvěří, což je o poznání méně než v sousedním Královehradeckém kraji (455) anebo na Vysočině (786). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v kraji podle SRNA indexu 3 568 korun na kilometr. Je to jedna z nejnižších hodnot v Česku.

V porovnání s ostatními kraji Česka je v Pardubickém kraji četnost srážek se zvěří podprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k menšímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Pardubickém kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 12,32 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Nejrizikovějším úsekem v kraji je silnice II/315 v katastru Ústí nad Orlicí u městské části Knapovec. Na jednom úseku dlouhém 149 metrů tam ve sledovaném období podle dat CDV došlo ke čtyřem srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 111 000 korun.

V Praze hlásí SRNA index opět nejvyšší škody na jeden kilometr z celého Česka. Nejrizikovější úsek je na cestě z Prahy do Úval

Hlavní město Praha eviduje ve srovnání s ostatními kraji bezkonkurenčně nejvyšší výši škod na zdraví, životě a majetku. Je to však dáno tím, že je v Praze jasně nejkratší délka silniční sítě – pouhých 201 kilometrů.

I přesto statistiky v Praze evidují za období od října 2019 do letošního března „jen“ 87 srážek vozidla se zvěří. Vezmeme-li v potaz srovnání vůči délce silniční sítě, tak je Praha silně nad průměrem České republiky. Zatímco v rámci celého Česka mohou motoristé očekávat srážku se zvěří každého 6,49 kilometru, při pohybu autem po Praze statisticky dojde ke srážce se zvěří každého 2,31 kilometru.

Jednoznačně nejhorším úsekem v rámci území hlavního města Praha byl úsek silnice I/12 na cestě z Prahy do Úval. Na 332 metrů dlouhém úseku silnice tvořící jižní hranici přírodního parku Klánovice-Čihadla se ve sledovaném období odehrálo 14 srážek se zvěří, jejich škoda se vyšplhala dohromady k 680 000 korunám. Doporučujeme proto, aby si řidiči, kteří po této silnici pravidelně jezdí, dávali velký pozor.

Ústecký kraj znovu eviduje druhý největší počet srážek se zvěří v Česku. Nejhorší úsek v kraji je v Ústí nad Labem poblíž dálnice D8

V Ústeckém kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 825 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na druhé místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky v Ústeckém kraji evidují za sledované období 825 srážek se zvěří, což je druhý nejvyšší počet srážek se zvěří v rámci všech krajů. Jde více než o dvojnásobný počet nehod v porovnání s Libereckým krajem (453), ale je to méně nehod než v sousedním Středočeském kraji (1 430), který je smutným rekordmanem žebříčku. Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v kraji podle SRNA indexu 6 787 korun na kilometr, což je šestá nejvyšší hodnota v Česku.

V porovnání s ostatními kraji Česka je v Ústeckém kraji četnost srážek se zvěří nadprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Ústeckém kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,11 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Nejrizikovější úsek v kraji se nachází na severozápadním okraji Ústí nad Labem, konkrétně na silnici I/30 nedaleko dálnice D8. Na jednom úseku dlouhém 360 metrů tam ve sledovaném období podle dat CDV došlo k 15 srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 626 000 korun.

Vysočina eviduje třetí nejvyšší počet srážek se zvěří v Česku. Nejrizikovější silnice v kraji je nedaleko Jihlavy

V kraji Vysočina došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 786 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na třetí místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky na Vysočině evidují za sledované období 786 srážek se zvěří. Jde o něco málo vyšší počet nehod v porovnání s Jihomoravským krajem (744) nebo s Pardubickým krajem (292). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v kraji podle SRNA indexu 7 134 korun na kilometr, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v Česku.

V porovnání s ostatními kraji Česka je na Vysočině četnost srážek se zvěří velmi mírně nadprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V kraji Vysočina došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 6,45 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,49 kilometru.

Nejrizikovější úsek v kraji se nachází v Katastru obce Kozlov, nedaleko krajského města Jihlavy. Leží na silnici II/602 nedaleko rybníka Loudilka. Podle dat CDV tam na úseku dlouhém 159 metrů ve sledovaném období došlo k šesti srážkám vozidel se zvěří s celkovou škodou 215 700 korun.

Ve Zlínském kraji eviduje policie jednu srážku se zvěří každý 4. kilometr. Nejrizikovější úsek je v Lešné

Ve Zlínském kraji došlo v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 k 535 srážkám vozidel se zvěří, což umístilo kraj na šesté místo co do počtu srážek v rámci Česka.

Policejní statistiky ve Zlínském kraji evidují za sledované období 535 srážek se zvěří, což je o poznání méně než v sousedním Moravskoslezském kraji (717), ale více než v Olomouckém kraji (499). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v kraji podle SRNA indexu 9 013 korun na kilometr a je třetí nejvyšší v Česku.

V porovnání s ostatními kraji Česka je ve Zlínském kraji četnost srážek se zvěří nadprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. Ve Zlínském kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každé 4 kilometry, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 6,5 kilometru.

Nejrizikovějším úsekem v kraji je silnice I/35 v katastru obce Lešná u Choryňského mokřadu. Na jednom úseku silnice mezi Hustopečemi nad Bečvou a Valašským Meziříčím, dlouhém 129 metrů, došlo podle dat CDV k pěti srážkám se zvěří s celkovou škodou 64 000 korun

Partneři magazínu

Přihlásit Registrace
Pamatovat si mě
Ztracené heslo?
Přihlásit Registrace
Potvrzení registrace vám zašleme e-mailem.
Obnova hesla Registrace
Přihlásit