U každého pátého ojetého auta (19,2 %) se kupující nedozví jeho skutečné stáří a nevědomky si pořídí auto, které je ve skutečnosti starší, než jim uvedl prodejce. Vyplynulo to z analýzy inzerce 10 500 náhodně vybraných aut, kterou provedla společnost Cebia, jež dlouhodobě pomáhá motoristům bojovat proti nekalým praktikám při prodeji ojetých aut. Rok výroby je přitom jedním z klíčových kritérií, podle nichž lidé vybírají ojeté auto.
„Drtivá většina těchto aut je uměle omlazena o jeden rok, najdou se však i taková auta, u nichž rozdíl mezi uvedeným rokem a skutečným rokem výroby činí více let. Největší rozdíl, který jsme kdy objevili, činil šest let,“ říká Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která působí na trhu už více než 30 let.
Omlazení vozidla spočívá v tom, že se v inzerci uvádí datum uvedení vozidla do provozu, nikoli rok výroby. Rok výroby přitom nelze vyčíst ani z velkého technického průkazu, který má navíc skončit a kupující kvůli tomu přijdou například o informaci o zemi dovozu.
„Řada prodejců nemusí skutečný rok výroby ani znát a nemusí se jednat o cílený podvod, ale důsledky jsou pro kupujícího stejné. Koupí si starší vůz za vyšší cenu, než je jeho hodnota. Je ale třeba také říci, že nemálo prodejců skutečný rok výroby zná, ale zákazníkovi prezentuje jen rok uvedení do provozu, aby auto omladili a rychleji a za více peněz ho prodali,“ upozorňuje Martin Pajer.
Rok výroby se od roku uvedení do provozu liší nejčastěji u aut, která byla vyrobena od září do prosince a registrována začátkem následujícího roku. I když se jedná o zhruba šest měsíců, auto je kalendářně starší a jeho hodnota nižší. U mladších ojetých aut činí rozdíl v průměru 30 000 Kč, u luxusních vozů samozřejmě více. V případě, že auto sloužilo jako vystavovaný vůz, bývá rozdíl mezi oběma roky dva i více let.
