Ford spolupracuje na novém výzkumu mozkové činnosti, který by ve výsledku mohl vést k rychlejšímu a přesnějšímu rozpoznání okamžiku, kdy řidič ztratí za volantem pozornost.
Včasnější upozornění řidiče, který jeví známky únavy či nepozornosti, by mohlo vést ke zvýšení bezpečnosti všech účastníků provozu. Únava totiž hraje roli až v 25 procentech vážných dopravních nehod. Výzkumy přitom ukazují, že 40 procent evropských řidičů se na delších cestách neřídí doporučením udělat si každé dvě hodiny přestávku.
„Mozek zpracovává při řízení ohromné množství informací, ale to se může postupně měnit, protože asistenční technologie přebírají část práce za nás. Řidiči také podléhají únavě a myšlenky jim mohou zabloudit jinam. Rychleji rozpoznat, co se děje, by mohlo být kriticky důležité,“ řekl Stefan Wolter, inženýr výzkumu ve Ford of Europe.
Ford doufá, že díky rozpoznání těch reakcí mozku, jež signalizují výpadky koncentrace, bude možné přiřadit snímky mozkové činnosti k jejich fyzickým projevům, jakou jsou změny srdečního tepu či dýchání. Pokud by se pak u řidiče projevila například změna variability srdečního tepu korespondující se ztrátou koncentrace, mohl by na to automobil řidiče upozornit. Ford na projektu spolupracuje s odborníky na neurovědu z univerzitní kliniky Uniklinik RWTH Aachen v německých Cáchách.
Musíme zůstat v pozoru
Vzhledem k tomu, že asistenční technologie poskytují řidičům stále vyšší úroveň podpory, je nezbytné, aby řidiči neztráceli pozornost a nespoléhali na asistenční funkce až příliš.
Základem společného projektu s Uniklinik RWTH je výzkum, při němž je účastníkům během jízdy v automobilovém simulátoru snímána mozková aktivita magnetickou rezonancí. Sledovat simulaci jízdy na obrazovce mohou účastníci díky speciálně umístěnému zrcadlu.
Scénář připravený s využitím herní technologie spočívá v tom, že vozidlo jedoucí v noci v prostředním pruhu tříproudé dálnice náhle zabrzdí a zkoumaný účastník musí pomocí ručního zařízení uhnout svým vozidlem doleva či doprava. Do kterého pruhu lze zrovna bezpečně uhnout, naznačují simulované zvuky motorů ostatních vozidel.
Zatímco zkoumaná osoba řeší popsanou simulaci, stroj na magnetickou rezonanci snímá její mozkovou aktivitu a výzkumníci měří reakční dobu, srdeční tep, dechovou aktivitu i další fyzoiologické parametry.
