Téměř každé čtvrté auto jedné z největších finančních institucí v Česku bude na konci roku na baterie. Komerční banka letos koupí 131 elektrických vozů Škoda Enyaq iV. Tím ale její investice do elektromobility nekončí. Banka zároveň na svých pobočkách instaluje odpovídající dobíjecí infrastrukturu.
„K rozhodnutí pořídit elektromobily nás vede cíl být do roku 2026 uhlíkově neutrální,“ říká mluvčí KB Pavel Zúbek.
Trojka českého bankovního trhu pořídila první elektromobil před pěti lety. Aktuálně má ve svém fleetu čítajícím 548 služebních vozů sedm elektroaut a plug-in hybridů.
„Na cestě je teď 131 čistě elektrických aut Škoda Enyaq iV, které budou dodány ve dvou fázích, první v březnu a druhá v říjnu tohoto roku,“ říká Pavel Zúbek.
Služební vozidla Komerční banky podle něj ročně najedou devět milionů kilometrů, zhruba polovinu na služebních a polovinu na soukromých cestách. V přepočtu je to 16,6 tisíce kilometru na jeden vůz. Nově by tak zhruba 2,2 milionu kilometrů měly odjezdit elektromobily.
Komerční banka přitom nechce spoléhat na veřejné dobíjení a s elektrifikací fleetu se rozhodla i pro pořízení nabíjecí infrastruktury.
„V současné době jsme dokončili výběrové řízení na dobíjecí stanice. V letošním roce jich budeme instalovat 140 v prostorách banky pro vlastní potřebu a také zřídíme jednu veřejnou dobíjecí stanici,“ vypočítává Pavel Zúbek.
Stanice Komerční bance dodá a instaluje společnost ChargeUp ze skupiny Unicorn, která se zaměřuje na byznys v elektromobilitě a kombinuje dobíječky renomovaných evropských výrobců a špičkový software pro jejich řízení.
„Do konce března bychom měli instalovat 60 dobíjecích stanic na pobočce KB v pražských Stodůlkách, 13 na pobočce na Václavském náměstí a 11 ve školicím středisku ve středočeské Libohošti, tedy dohromady 84 stanic,“ vypočítává prodejní manažer ChargeUp Radomír Muška. Dalších 56 dobíječek by mělo následovat na větších pobočkách v regionech.
Počítá se podle něj s řešením, kdy se auta nabíjejí buď přes noc nebo během dne, když je uživatel v práci. Postačí tak pomalejší střídavé AC stanice dobíjející jedno vozidlo výkonem 11 kilowatt.
„Enyaq 80 iV má baterii o využitelné kapacitě 77 kilowatthodin. Nějaká energie v baterii vždy zůstává, takže za pracovní dobu bude automobil bez problémů dobitý,“ říká Muška.
ChargeUp by měl zajistit vše od podružných rozvaděčů přes kompletní kabeláž silnoproudou i slaboproudou po řídící software ChargeUp CPO pro správu dobíjecí sítě. Součástí dodávky bude i takzvaný dynamický load management, který reguluje výkon dobíječek podle dostupné energie na přípojce objektu.
„Bez toho by se to neobešlo, protože představíte-li si situaci, že by se ve Sodůlkách naráz připojilo k dobíjení 60 Enyaqů, najednou by odebíraly 660 kilowatt. Ačkoli ten objekt má silné trafostanice, úplně by ho energeticky vycucly,“ vysvětluje Muška.
Aplikace ChargeUp ESP, kterou lze stáhnout do mobilního telefonu, zase budou moci řidiči služebních elektroaut využít jako virtuální identifikační kartu. Identifikace je důležitá nejen pro přehled o nabíjení, ale umožňuje také prioritizaci, kdy při dobíjení dostane přednost (a tedy maximální příkon) například ten zaměstnanec, který potřebuje rychle vyjet na cesty.
Vlastní dobíjení umožňuje nejen udržovat firemní flotilu nasycenou energií, ale je důležité i pro ekonomickou efektivitu. Elektromobily vycházejí proti autům se spalovacím motorem levněji v ceně za palivo na ujetý kilometr, což ale velmi často nemusí platit při dobíjení na veřejných stanicích. Dieselový vůz, který si dopřeje šest litrů nafty na 100 kilometrů, urazí při dnešních cenách pohonných hmot kilometr za 2,1 koruny. S elektromobilem o spotřebě 18 kilowatthodin na 100 kilometrů se lze přes růst cen elektřiny při současných tarifech dostat zhruba na jednu až 1,4 koruny na kilometr jízdy. Při dobíjení na veřejné nabíječce za běžný tarif se však cena za kilometr může rychle srovnat s naftovým motorem.
