Většina z nás zná Radima Fialu především z filmů Tmavomodrý svět, Tobruk, nebo ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde hraje doktora Hanáka a příští rok ho uvidíte i v novém snímku Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Málokdo ale ví, že má rád neobyčejné značky, především Alfy Romeo, Jeepy, ale i Saaby nebo Volva.
Herec Radim Fiala má slabost pro vidlicové motory. Alfa Romeo je jednou z mála značek, která se jich ještě nezřekla. Martin Macko zodpovědný za flotilové prodeje FCA v regionu, ho zná třicet let a o jeho slabostí ví.
Právě slabost pro značky Alfa Romeo a Jeep dala opět dohromady dva známé, Radima Fialu a Martina Macko. Nebo spíš kamarády, protože oba se znají už od roku 1988, kdy se společně potkali na lyžařském soustředění na Starých Hamrech. Tehdy Martina Macko nenapadlo ani ve snu, že by někdy Fiat koupil Chrysler, nebo že by někdy pro italskou značku pracoval. Radim Fiala v té době studoval a netušil, že začne pracovat v Divadle Husa na provázku a že se mu za své první úspory nepodaří koupit značně ojetou Alfu Romeo Spider. A že se jednou opět do Alfy Romeo zamiluje.
O mládí, slečnách, automobilismu, elektromobilitě, Alfě Romeo a Jeepu jsem si s oběma poklábosil a od srdce se i zasmál.
Potkali jste se oba přesně před třiceti lety. To je, upřímně řečeno celkem pravěk. Jak na to vzpomínáte?
Martin Macko: Byla to náhoda. Viděl jsem kluka na lyžích, se kterým byla legrace a náramně jsem si s ním rozuměl. Dokázal se bavit doslova o všem. Byl jsem se svým klubem a připravoval se na závody. Popravdě, už ani nevím, kde to přesně bylo…
Radim Fiala: Vím to přesně. Bylo to na Starých Hamrech. Byl jsem tam tehdy se svou přítelkyní, její máma byla lyžařská instruktorka. Padli jsme si s Martinem hned do oka. Povídali jsme si, smáli se. Rád na tohle setkání z minulého století vzpomínám.
A pak?
Radim Fiala: Dlouho jsme se neviděli. Pak jsme se někdy kolem roku 2010 opět náhodou potkali v Praze. A opět zůstaly příjemné vzpomínky. I když jsme ze stejného těsta, bylo zajímavé, jak rozdílné byly naše životní cesty.
Jak to tenkrát bylo se spiderem?
Radim Fiala: Bylo to dva roky po revoluci. Miloval jsem italské filmy, policisty, co proháněli rychlé Alfy Romeo. V té době to bylo auto mých snů. Obzvláště jsem se zamilovat do modelu Spider druhé generace . Za své první úspory jsem si vyhlédl tu nejlevnější ojetinu a vydal se pro ni do Německa. V inzerátu byla cena 1200 marek. Setkání s realitou ale bylo více než poučné. Spider z roku 1978 byl ojetý. Hodně ojetý…Bylo mi jasné, že renovace vyjde na víc, než jsem si myslel. Její majitel, nebo spíš překupník, mě ale zmrazil částkou 2500 marek. Cena se prý změnila.
Martin Macko: Tak to není smůla. Tomu se říká štěstí.To bys na renovaci pěkně „vykrvácel“ Pro nás byly náhradní díly na taková auta v té době hrozně drahé a navíc sehnat je nebylo snadné. Dnes se paradoxně dají sehnat díly na stará auta výrazně levněji.
Radim Fiala: Je to pravda. V té době jsem začínal v Divadle Husa na provázku a jestli si dobře pamatuji, tak jsem měl nástupní plat 3100 korun.
A pak jste si koupil Saaba 95?
Radim Fiala: Ne ne. Alfa Romeo mě nepřestala okouzlovat, ale byl jsem hodně ovlivněn začínající dobou off-roadů. Bylo to tehdy něco zcela nového. A byl to Jeep Grand Cherokee, který mě zaujal. Hlavně svými velkými vidlicovými motory a robustní konstrukcí. Bylo to poctivě udělané auto. Známý mi ukázal dovezeného cherokee s benzinovým čtyřlitrem. Tehdy, na konci minulého století za něj chtěl 280 000 korun. Kamarádi z divadla mi to hrozně rozmlouvali hlavně kvůli spotřebě. Tak mi další pokus opět nevyšel. Ale musím uznat, že Jeep ani dnes nic neztratil na své atraktivitě, i když už má jen samonosnou karoserii a nenabízí megalomanské motory.
Martin Macko: . Je pravda že aktuální, pátá generace Jeepu Cherokee přišla před čtyřmi lety a přinesla hodně změn. V kariéře tohoto off-roadu představovala zásadní zlom, protože přešla od podélně uložených motorů k zástavbě napříč, od tuhé zadní nápravy k nezávislému zavěšení a pohon 4×4 s mezinápravovým diferenciálem vyměnila za úspornější řešení se spojkou. Nyní přichází do prodeje zmodernizované provedení, které se vzhledově přiblížilo Grand Cherokee, nabídlo nové efektivnější motory, velmi dlouhý seznam elektronických asistentů, moderní infotainment a samozřejmě velmi pohodlné sedačky, jak je u Jeepu zvykem.
Jaká auta se vám od Alfy Romeo nejvíce líbí?
Radim Fiala: U Alfy i po třiceti letech mých snů stále nacházím temperament, jemný, úžasný a přitom nevtíravý design a vždy vyspělou techniku. Radost z řízení samozřejmě stále zůstává. Ale už je to jiná Alfa, než dřív. Spolehlivost předchůdců bývala jedinou hlavní kritikou. Giulia je v současnosti pro mě nejzajímavější model. Když jsem ji viděl poprvé na silnici, musel jsem přidat, abych si ji prohlédl. Byla nádherná. Byl jsem z toho úplně perplex. Zvláště s tím čtyřlístkem. QV mě dostává do kolen. Poctivý šestiválec, co má zvuk a přes 500 koní a zrychlí na 100 km/h pod 4 sekundy. To je pecka. A ten interiér….
Martin Macko: …to je pravda. Když se posadím do aut konkurence, tak mi přijde, jako kdyby mi tam něco scházelo. A právě interiér dělá tu správnou atmosféru. Tam sedíme nejdéle a vnější tvary tolik nevnímáme. Ale jak jsi správně řekl, už je to jiná Alfa, než dřív. Když se bavím s lidmi ze servisu i s majiteli nových modelů Alfy Romeo, tak mi potvrzují, že si Alfy svou spolehlivostí už opravdu nic nezadají s německými značkami. Vždyť s Giulií byl zaveden 100% Quality check. Prostě každá jedna projde kompletní kontrolou kvality. A k tomu stále přidávají ty správné emoce.
Stále jezdíte saabem?
Radim Fiala: Nedám na něj dopustit. Mám Saab 95 Aero. Saab je další má srdcová značka. Skvěle jezdí, v dnešní době nikdo od tak starého auta nečeká zázraky. Jenže to auto jede neskutečně. Je lehké, má 230 koní a tak když dojde na lámání chleba, sklánějí se před mým stařečkem i moderní prémiové značky. Ale je to skoro dvacet let staré auto a tak je stále větší problém se sháněním náhradních dílů. Alfa Romeo tedy opět ožívá v mé mysli.
Martin Macko: A možná nezůstaneme jen u prospektů na mém stole.
