Z praxe je evidentní, že tyto „vady v kvalitě“ jsou způsobeny jak záměrně za účelem pančování paliva, tak lidskou chybou – například při stáčení do podzemních nádrží a záměně druhů paliv.
Vynechme tedy kriminální činy, které jsou páchány za jasným účelem nezákonného obohacení a pojďme se věnovat lidskému pochybení. Právě tento aspekt mohou čerpací stanice značně omezit.
Jakým způsobem je omezeno riziko nechtěné záměny paliva při stáčení do podzemních nádrží?
|
Na zajímavé téma jsme si povídali s Michalem Březinou ze společnosti GIA Czech Republic, zabývající se servisem čerpacích stanic Lukoil a Shell. |
 |
Produkty ve stáčecí šachtě jsou označeny smaltovanými štítky. Na nich je označen produkt. Některé společnosti pak ještě pomocí barevných terčů ve tvaru půlměsíce rozlišují diesel a benzin.
Hlavním rizikem při přečerpávání paliva je jeho záměna. K tomu dojde tak, že řidič cisterny sice správně napojí hadici od cisterny na správné plnicí potrubí ve stáčecí šachtě, ale na cisterně prohodí komory a pak do nádrže, kam patří natural, pustí například naftu. Jistě si dokážete lehce spočítat, jakou škodu způsobí smíchání těchto produktů.
Jak často se v praxi ověřuje správná kvalita paliv?
Tyto kontroly se provádějí velice často. Zvláště větší sítě čerpacích stanic na vysoké kvalitě paliv a jejich důsledných kontrolách lpí. A na těchto skutečnostech také stavějí své image. Ne jinak tomu je také u čerpacích stanic Shell a Lukoil. Na tuto otázku by vám ale samozřejmě podrobněji odpověděli provozovatelé konkrétní sítě čerpacích stanic. My se s touto kontrolou setkáváme zpravidla při zavádění nových produktů, jako je např. V Power, VP Racing, VP Diesel, případně po rekonstrukci čerpací stanice, kdy se například kompletně měnily potrubní rozvody.
Jaké typy podzemních nádrží se v praxi využívají? Jaké musí splňovat limity a předpisy?
Na čerpacích stanicích v České republice jsou nejčastěji uloženy dvouplášťové ocelové nádrže. Ty zpravidla mají objem 50 m3 a jsou rozděleny na různé komory. Před uložením do uložiště musí nádrže projít tlakovou zkouškou. Tou se zaručí jejich těsnost. Dále se pomocí jiskrové zkoušky kontroluje, zda není porušena izolace nádrží.
Některé čerpací stanice PHM jsou osazeny také jednoplášťovými ocelovými nádržemi. Ty však musí být uloženy v betonovém bunkru, což je finančně náročné. Nádrže musí být uloženy dle ČSN normy, která upravuje odstupové vzdálenosti atd. Hloubka uložení nádrží je zpravidla 4 metry pod úrovní komunikace tak, aby byl zajištěn spád plnicího a sacího potrubí.
Jak časté jsou revize nádrží a jaká je jejich maximální životnost?
Na čerpacích stanicích provádí firma Gia Czech Republic kontroly technologie každý rok. Jednou za pět let se provádí pětiletá kontrola technologie dle požadavků legislativy. V rámci této prohlídky probíhají tlakové zkoušky, které kontrolují, zda jsou podzemní nádrže těsné. Jednou za deset let se provádí kontrola defektoskopie, která zjišťuje tloušťku stěny ocelových nádrží. V rámci této prohlídky se také provádí čištění nádrže.
Výrobce maximální životnost nádrží neuvádí, ale všeobecně platí, že nádrže zpravidla vydrží cca 30 let. Na jejich životnost má velký vliv okolní prostředí. V rámci každého projektu nové benzinové stanice se proto dělá geologický průzkum, který určí podmínky, za jakých musí být nádrže uloženy.
Jaké intervaly jsou předepsány pro revize výdejních stojanů a ověřování deklarovaného objemového množství paliva?
Na výdejních stojanech se kontroluje několik věcí. Revize elektro v rámci kontroly elektrotechnologie se provádí jednou za dva roky. Jednou ročně se provádí kontrola rekuperace I. stupně a jednou za dva roky Český metrologický institut obnovuje cejchování stojanů.
Mimo tyto kontroly je naše společnost schopna provádět kontrolní odměry paliva, které mají zaručit, že zákazník dostává požadované množství paliva, které ukazuje výdejní stojan na svém displeji.
|
Výsledky kontrol ČOI k dispozici všem! V provozu je nový webový portál VysledkyKontrol.cz Česká obchodní inspekce před rokem 2011 díky legislativě nemohla zveřejňovat konkrétní čerpací stanice, které se provinily a prodávaly pančované palivo. S úsměvem tak zaplatily pokutu a v „podnikání“ pokračovaly dál. To se na nátlak České obchodní inspekce a později také díky iniciativě OpenData.cz v roce 2013 změnilo. Iniciativa OpenData.cz, sdružující pracovníky českých univerzit, spustila webový portál VysledkyKontrol.cz, který umožňuje všem zájemcům o informace z kontrolní činnosti ČOI získat její výsledky v přehlednější, diferencovanější a uživatelsky přívětivější podobě, než tomu bylo dosud. Data jsou pravidelně jednou za tři měsíce aktualizována doplněním nových údajů do stávajících zdrojových souborů, které se vztahují ke kontrolám provedeným od 1. ledna 2012. Česká obchodní inspekce nabízí svoje zkušenosti s projektem OpenData také dalším kontrolním a dozorovým orgánům, které hledají cestu, jak svou činnost veřejnosti co nejvíce přiblížit a její výsledky zveřejnit. Myšlenka zveřejňovat informace o kontrolní činnosti ČOI v podobě Open Data vznikla v březnu 2013 a příprava realizace trvala téměř půl roku. Větší část přípravného období zabralo řešení problematiky rozsahu zveřejňovaných údajů. Vzhledem k tomu, že zveřejňovaná data s sebou nenesou téměř žádná omezení pro využití subjekty ze soukromé, neziskové nebo akademické sféry, lze očekávat, že se v budoucnu objeví další vzájemně si konkurující aplikace založené na jejich využití. Boj za zveřejňování podvodníků nekončí Spuštěním aplikace VysledkyKontrol.cz však plány ČOI v oblasti Open Data nekončí. Česká obchodní inspekce spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR iniciuje novelizaci zákona o kontrole, která by, mimo jiné, umožnila všem kontrolním orgánům v ČR zveřejňovat též informace o kontrolách podnikajících fyzických osob ve stejném rozsahu, jako u osob právnických. |
