Nový Outback otestoval Jindřich Jindřich, který má se subaru bohaté zkušenosti a tak mohl nový model porovnat s předchozí generací. Společnost Temper Communication disponuje menším vozovým parkem, který tvoří převážně manažerské vozy střední a vyšší střední třídy.
„U některých vozidel využíváme výhody operativního leasingu, jiné automobily naopak přímo vlastníme. Při velikosti našeho vozového parku je to varianta, která plně vyhovuje našim potřebám. Při jeho případném rozšíření by samozřejmě přicházela na řadu celková změna konceptu správy i financování vozového parku, včetně kontroly řidičů,“ vysvětluje Jindřich Jindřich, výkonný ředitel společnosti Temper Communication.
Subaru Outback
Nová generace Subaru Outback se začala prodávat loni. Automobil příjemně překvapil řadou novinek. Vyhrál Technickou inovaci 2016 za skvělý systém EyeSight.
Hodnocení výkonného ředitele
„Možnost otestovat nové Subaru Outback 2,5i mě velmi zaujala, a to hned ze tří důvodů. Subaru mám zafixované jako značku se skvělou permanentní čtyřkolkou a vynikajícími jízdními vlastnostmi. V oblasti designu a řešení interiéru nicméně bohužel vždy z mého pohledu zaostávalo za konkurencí, ale právě nový Outback v tomto směru vybočuje ze zažitého stereotypu. Za druhé mám dlouholeté zkušenosti se vznětovým motorem Subaru Boxer 2.0D, proto mě zajímalo jeho porovnání se zážehovou klasikou. A za třetí mě velmi lákalo vyzkoušet v praxi systém EyeSight, o kterém jsem doposud slyšel jen samá superlativa a který v rámci ankety Auto roku obdržel ocenění za technologickou inovaci roku.
Co se týče jízdních vlastností, splnil nový Outback má očekávání. Jistý v zatáčkách, komfortní na dálnicích a lehký terén, kterým jsem ho protáhnul, mu dělal vyloženě dobře.
Oblast designu už jsem nakousnul – co člověk, to názor – ale za sebe můžu říct, že nový Outback se mi vyloženě líbí. Dominantní přední maska udává charakter celého automobilu, který je velmi dobře sladěn. Co se týče interiéru, i zde udělalo Subaru velký krok dopředu. Měl jsem k dispozici nejvyšší výbavu a ta plně splňovala mé představy – reprezentativní provedení a výborná ergonomie s intuitivním ovládáním všech systémů.
Velkou otázkou pro mě bylo porovnání zážehového dvouapůllitru vybaveného automatickou převodovkou Lineartronic se vznětovým dvoulitrem s manuálem, na který jsem zvyklý. Toto porovnání není úplně jednoduché, protože právě automatická a manuální převodovka dost zásadně ovlivňuje celkový dojem, nicméně testovaný outback 2,5i vykazuje velmi kultivovaný a tichý chod, ve vyšších rychlostech o něm ani nevíte, rychlý rozjezd vám taky nezakazuje.
Silnější benzinový motor se samozřejmě projeví na spotřebě, po městě jsem se s ním zpočátku blížil až k 11 litrům. Když už jsem ale přestal jezdit ofenzivně a přesvědčil jsem se o dynamických vlastnostech a řazení převodovky v zátěži, začala spotřeba klesat pod 10 l/100 km. Po ujetí necelých 1000 km se kombinovaná spotřeba zastavila na hodnotě 8,2 l/100 km. Oproti tomu již zmiňovaný naftový dvoulitr se po Praze pohybuje něco málo nad sedmi litry, při kombinované spotřebě pak kolem šesti.
Posledním, na co jsem se zaměřil, byl zmíněný systém EyeSight a už jsem pochopil, proč ho všichni chválí. Kromě „běžných“ funkcí, jako je hlídání jízdního pruhu či decentní upozornění, že se auto před vámi rozjelo (když čekáte na červenou a věnujete se více svému mobilu než provozu), funguje jako naprosto skvělý adaptivní tempomat. Vyzkoušel jsem ho na trase Štěchovice – Praha při nedělním odpoledním provozu a až do zastavení na kruhovém objezdu před nájezdem na pražský okruh jsem se musel starat jen o volant, rychlost za mě plynule ovládalo auto, a to kolona pulzovala od rychlosti chůze až po 80 km/h. Outback včas brzdil i zrychloval. Vše bylo neskutečně plynulé a spolujezdci si ani nevšimli, že pedály nikdo neovládá. Subaru uvádí, že systém EyeSight zabrání kolizi, a to až do rychlosti 50 km/hod. Toto jsem bohužel, nebo spíš naštěstí, neměl šanci vyzkoušet, ale věřím, že to tak skutečně je.
Mám-li celkově shrnout test Subaru Outback 2,5i, musím konstatovat, že převládají pozitivní pocity. Malou výtku zaslouží snad jen pomalé automatické zavírání zavazadlového prostoru a i roletka v něm občas člověka potrápí, ale to jsou samozřejmě jen drobnosti v porovnání se skvělými jízdnými vlastnostmi, příjemným řízením i ovládáním a celkovým nastavením nebo vybavením vozidla.“
