Správci vozových parků by měli při plánování provozních nákladů počítat s vyššími výdaji na pneumatiky. Zdražování už není jen otázkou sezónních přezutí nebo jednotlivých značek. Do cen se promítá růst rozměrů kol, nástup těžších elektrifikovaných vozů, dražší suroviny, energie i logistika.
Pneumatiky patří mezi položky, které se ve firemních flotilách dlouho vnímaly jako relativně dobře předvídatelný provozní náklad. To se ale mění. U nových vozů roste průměr kol, přibývá SUV a automobilky stále častěji používají širší pneumatiky s větším průměrem. U elektromobilů a plug-in hybridů se k tomu přidává vyšší hmotnost, vysoký točivý moment a požadavky na nižší valivý odpor nebo hlučnost.
Jak upozornil odborný server Fleet Europe, data z platformy 1link Service Network společnosti epyx ukazují, že průměr pneumatik montovaných na firemní vozy se během posledních tří let zvýšil zhruba o jeden palec. Platforma ve Velké Británii propojuje leasingové společnosti, koncové flotily a servisní síť u více než 4,9 milionu vozidel a více než 8.500 dodavatelů.
U vozidel se spalovacím motorem se průměrná náhradní pneumatika posunula ze 17 na 18 palců. Současně zdražila téměř o 12 procent. U elektromobilů je posun ještě výraznější z hlediska absolutní ceny. Průměr se zvýšil z 18 na 19 palců a cena náhradní pneumatiky vzrostla o 12,6 procenta.
Pro flotily je podstatné, že nejde jen o jednorázové navýšení ceny při nákupu. Větší a širší pneumatiky bývají dražší samy o sobě, častěji se u nich řeší poškození bočnice, nárazy o obrubníky nebo defekty způsobené horším stavem komunikací. U elektromobilů navíc hraje roli vyšší hmotnost vozu a okamžitý nástup točivého momentu, což může při nevhodném stylu jízdy zrychlovat opotřebení.
Do cen se propisují ropa, kaučuk i energie
Na růst cen pneumatik nemá vliv pouze konstrukce nových aut. Výroba pneumatik je silně navázaná na ropné deriváty a gumárenské suroviny. Velkou část výrobních nákladů tvoří syntetický kaučuk, saze, chemické přísady a další sloučeniny. Podle německého sdružení gumárenského průmyslu WDK se ceny klíčových vstupů proti poslednímu čtvrtletí roku 2025 výrazně zvýšily. Přírodní kaučuk zdražil o více než 40 procent, syntetický kaučuk o více než 30 procent a chemikálie o více než 40 procent.
Výrobci zároveň čelí dražším energiím. Míchání směsí, vulkanizace, tvarování i finální úprava pneumatik jsou energeticky náročné procesy. K tomu se přidává doprava. Pneumatiky jsou objemné a těžké zboží, takže se do výsledné ceny rychle propisují vyšší náklady na naftu, přepravu a skladování.
Tlak na ceny byl patrný už před současným geopolitickým napětím. Německý distributor IHLE dříve odhadoval zdražení prémiových pneumatik o 5 až 8 procent, mimo jiné kvůli nákladům na vývoj nových technologií a speciálních pneumatik pro elektromobily. U střední třídy očekával růst zhruba o 3 až 5 procent.
Výrobci připravují cenová opatření
Zdražování vstupů už řeší i velcí výrobci. Continental uvedl, že dopad surovinových změn se do výsledků výrobců propisuje se zpožděním, ale situaci průběžně vyhodnocuje a v případě potřeby přijme opatření na ochranu marží. Michelin počítá s tím, že pokračující krize může znamenat dodatečné náklady na suroviny, energie a logistiku přesahující 400 milionů eur. Pirelli už avizovalo plán kompenzačních opatření včetně zvýšení cen, které se má výrazněji projevit od třetího čtvrtletí.
Pro správce firemních vozidel to znamená jediné: pneumatiky je potřeba znovu zahrnout do kalkulací celkových nákladů vlastnictví. Zvlášť u vozů s většími koly, elektrifikovaným pohonem a vyšším ročním nájezdem může být rozdíl proti starším modelům citelný. Při výběru nových aut do flotily už proto nestačí sledovat pouze pořizovací cenu, spotřebu, servisní intervaly nebo zůstatkovou hodnotu. Rozměr pneumatik, jejich dostupnost a předpokládaná životnost se stávají samostatným nákladovým parametrem.
Jak mohou flotily náklady omezit
Nejjednodušším opatřením zůstává důsledná kontrola tlaku. Podhuštěná pneumatika zvyšuje spotřebu, zhoršuje bezpečnost a rychleji se opotřebovává. Někteří výrobci uvádějí, že pneumatika podhuštěná o 20 procent může mít až o čtvrtinu kratší životnost. Nové vozy jsou vybavené systémem TPMS, ale ten má smysl jen tehdy, pokud řidiči varování skutečně řeší.
Důležitá je také pravidelná kontrola nerovnoměrného opotřebení. Špatná geometrie, poškozený podvozek nebo dlouhodobě nesprávný tlak dokážou zničit sadu pneumatik výrazně dříve, než odpovídá běžnému nájezdu. U intenzivně využívaných flotil se proto vyplatí zapojit pneuservis nebo servisního partnera do pravidelných preventivních kontrol, nejen do samotného přezouvání.
Další možností je přehodnocení používaných značek a kategorií pneumatik. Prémiové pneumatiky mají u mnoha vozidel své opodstatnění, zejména u výkonných, těžkých nebo manažerských aut. U části flotily ale může dávat smysl přechod na kvalitní střední třídu, pokud splní požadavky na bezpečnost, hlučnost, valivý odpor a provozní zatížení. Rozhodovat by však neměla pouze nákupní cena jedné pneumatiky, ale cena za kilometr, reálná životnost a dostupnost v daném rozměru.
Pneumatiky se tak z běžné servisní položky stávají nákladem, který může u větších vozových parků významně ovlivnit roční rozpočet. Největší riziko hrozí tam, kde se nové modely pořizují bez detailnějšího posouzení provozních nákladů. V době rostoucích cen, větších kol a rychlého nástupu elektromobilů už platí, že správně nastavená pneumatiková politika není administrativní detail, ale součást řízení TCO.
