V rámci manažerského testu jsme s plnou nádrží přistavili společnosti AVON Citroën vrcholné řady DS. A jak flotilový manažer hodnotil model DS5, který francouzskou značku reprezentuje v prémiovém segmentu? Testovací role se tentokrát ujal František Blažek, Facility & Fleet Specialist CR & SR společnosti AVON Cosmetics, spol. s r.o.
Společnost AVON Cosmetics je jednou z nejvýznamnějších společností přímého prodeje v oblasti kosmetiky. V České republice společnost působí od roku 1991. Dnes kosmetiku AVON nabízí přes pět milionů nezávislých kosmetických poradců, tzv. AVON Ladies i AVON Gentlemanů, ve více než 140 zemích světa, s obratem přes osm miliard dolarů.
Ve vozovém parku společnosti AVON, čítající třicet vozidel, dominuje značka Opel a modely Astra a Insignia. Vrcholový management má k dispozici vozy prémiových značek. Financování je zajišťováno formou nákupu hotovostí do vlastnictví firmy. S ohledem na finanční sílu společnosti a pravidelně aktualizované finanční analýzy, je tento způsob nákupu naprosto vyhovující.
Citroën DS5 s novými motory
Citroën svou luxusní řadu DS založil na výrazném atraktivním designu. Model DS5 je největším automobilem této řady. Kreativita designérů se výrazně dotkla i interiéru. Řada ovladačů není na místech, kde by je běžný řidič intuitivně hledal, což může zpočátku vadit. Velice rychle si však lze na tyto drobnosti zvyknout.
Citroën pro svůj prémiový model DS5 představil loni nové vznětové motory 1.6 BlueHDi/88 kW a 2.0 BlueHDi/133 kW. Dvoulitr je ze všech dieselových dvoulitrů v DS5 nejúspornější. V kombinovaném režimu spotřebuje jen 4,4 l/100 km. Právě tuto motorizace měl možnost testovat František Blažek.
Hodnocení manažera
„Citroën DS skutečně dobře reprezentuje exkluzivitu svým designem a nevšedním přístupem ztvárnění interiéru. I přes určité rozdíly v umístění ovládacích prvků jsem si na vše velice rychle zvykl. Déle jsem jen tápal u ovladače palubního počítače, kde jsem dokonce musel nahlédnout do manuálu. V jeho ovládání bych tedy uvítal více intuitivní jednoduchosti.
Pro vyšší postavy je vepředu místa dost, snad jen šířka středového panelu mezi řidičem a spolujezdcem je možná až příliš velká. Nezůstal mi moc volný prostor mezi pravou nohou a volantem. Ale měřím 198 centimetrů, takže tento poznatek je doopravdy platný jen pro úzký okruh řidičů. To platí pak i pro místo v druhé řadě. Pro normálně vzrostlé smrtelníky je však místa na zadních sedadlech dostatek a cestování na nich je pohodlné.
Během mrazivých rán, po která jsem měl vůz zapůjčen, mě trochu překvapil hrubší zvuk dieselového dvoulitru po studeném startu, ale v interiéru byl poměrně dobře utlumen. Po chvíli se ale zkultivoval. Déesku jsem vyzkoušel na všech komunikacích, ve městě, na dálnici i okresních silnicích a mile mě překvapila spotřeba. Vůz, který působí poměrně masivním dojmem, dokázal spotřebu udržet na zajímavých 6,3 l/100 km. To jsem s ohledem na zimní provoz a automatickou převodovku nečekal. Při sportovní jízdě a velice častém zrychlování se pak průměrná spotřeba vyhoupla na 9,3 l/100 km. V rámci testu jsem pak dosáhl průměrné spotřeby 7,2 l/100 km, což je opravdu slušný výsledek.
Drobné připomínky mám jen k prodlevě automatické převodovky, kterou lze zrychlit sekvenčním řazením. V rámci testu také oceňuji jízdní vlastnosti, které jsou příjemně komfortní, a to i na rozbité okresce.
Mám-li zhodnotit, zda tento vůz má šanci si najít místo ve flotilách, pak říkám, že ano. Ale zároveň dodávám, že si ho dovedu představit spíše jako doplňkový prvek – je to přece jen dost drahá záležitost. Při konfiguraci vozu jsem se dostal nad částku 1 milion korun, což není málo.“
