Dálnice D4 má za sebou první rok ostrého provozu a už teď je zřejmé, že nový PPP úsek nebude jen o slavnostním přestřižení pásky. Po trase projelo téměř 6 milionů vozidel, přibližně čtvrtinu tvořily nákladní vozy, a právě taková zátěž rychle ukáže, kde se infrastruktura „hýbe“ a kde je potřeba zasáhnout dřív, než z drobnosti vyroste drahý problém. Provoz a údržbu úseku zajišťuje společnost Via Salis.
Kontroly začaly ještě před otevřením v prosinci 2024. Prověřovaly se klíčové parametry kvality a bezpečnosti, od rovinatosti vozovky přes protismykové vlastnosti až po retroreflexi dopravního značení. Pravidelné prohlídky pokračují i letos. Dává to smysl: na dálnici platí stejné pravidlo jako jinde, totiž že včasné opravy jsou rychlejší a levnější než řešení následků.
Vedle vizuálních inspekcí se do hry zapojují i měřicí technologie. Typickým příkladem je zařízení FDW (Falling Weight Deflectometer), které pomocí rázového zatížení vyhodnocuje průhyb a únosnost konstrukce vozovky. Z naměřených dat se následně modeluje zbytková životnost, což je důležité hlavně kvůli kamionům, které povrch namáhají výrazně víc než osobní auta. Cílem je plánovat hlavní údržbu s dostatečným předstihem a udržet dálnici v parametrech, které odpovídají smluvním požadavkům i očekávání řidičů.
Samostatnou kapitolou jsou mosty. Ty procházejí každoročně podrobnou kontrolou a jednou za pět let pak důkladnou prohlídkou, která umožní posoudit jejich dlouhodobý stav a zachytit případné změny konstrukcí dřív, než začnou omezovat provoz.
Základem správy je sběr dat a jejich centralizace. Informace o infrastruktuře, dopravním značení, svodidlech, mostech nebo třeba vegetaci se shromažďují v systému CMMS (Computerized Maintenance Management System), který slouží jako hlavní nástroj pro řízení a plánování údržby. Nejde jen o evidenci rutinních úkonů, ale také o sledování preventivních i nápravných zásahů, například oprav značení či lokálních poškození povrchu po nehodách. Součástí je i dlouhodobé vyhodnocování životnosti jednotlivých prvků a optimalizace hlavní údržby.
Navazující kroky se propisují do platformy CDE (Common Data Environment) a zároveň do digitálního „dvojčete“ dálnice v podobě BIM modelu skutečného provedení. To umožňuje vizualizovat informace o jednotlivých elementech a mít nad správou infrastruktury přehled v jednom prostředí. Do plánování se zapojuje také modul PMS pro hospodaření s vozovkou, který umí na základě intenzity dopravy a dalších průzkumů modelovat budoucí vývoj stavu povrchu a pomáhat s výběrem optimálního typu oprav.
Do budoucna se počítá s ještě větší mírou automatizace. Ve hře jsou technologie, které dokážou analyzovat strukturu obrazu a měřicí data v reálném čase a pomocí systémů založených na umělé inteligenci včas odhalit vznikající poškození. Směr je zřejmý: posun od reaktivní údržby k prediktivnímu systému, který minimalizuje neplánované zásahy, omezuje riziko zbytečných uzavírek a průběžně zvyšuje bezpečnost i komfort provozu.
S tím souvisí i testování dalších nástrojů v terénu, včetně využití dronů pro kontrolu dálnice ze vzduchu. Ty by výhledově mohly alespoň částečně nahradit každodenní vizuální kontroly při inspekčních jízdách a zároveň snížit rizika pro pracovníky údržby, kteří se dnes pohybují v blízkosti živého provozu.
PPP projekt D4 zahrnoval výstavbu 32 kilometrů nové dálnice mezi Příbramí a Pískem a modernizaci a následnou údržbu dalších 16 kilometrů navazujících úseků. Stavba byla podle smlouvy dokončena v prosinci 2024, provozní režim je nastaven na 25 let, po jejichž uplynutí má v roce 2049 dálnici převzít stát.
